Co je to kompozit?
Kompozit můžeme úplně jednoduše definovat jako materiál, který je složený ze dvou a více složek. Každá složka disponuje určitými specifickými vlastnostmi. Po jejich splynutí v jeden kompozit však má výsledný materiál vlastnosti, které nemá ani jedna z jeho vstupních látek.
Asi nejznámějším kompozitem je železobeton. Vstupní suroviny jsou zde dvě, a to ocelové dráty a beton. Zatímco beton je odolný v tlaku, tak v tahu se drolí a rozpadá. Ocel je velmi drahá, ale také odolná v tahu.
Pokud tyto dva materiály spojíme, tak získáme kompozit odolný v tlaku i tahu a za relativně přátelskou cenu. Hledáním ideálního spojení nacházíme nejen odolnější materiály, ale také zlevňujeme jejich výrobní náklady, což vede ke zpřístupnění nových technologií široké veřejnosti.
Kde se s kompozity setkáváme?
Obecně vzato se s kompozitem můžeme setkat prakticky kdekoliv. V současnosti již přírodní materiály nedostačují našim nárokům, proto musíme hledat řešení jinde. Kompozity jsou nezbytné pro rozvoj všech oblastí.
S kompozity se setkáváme ve stavitelství, armádě (neprůstřelné vesty), automobilovém a leteckém průmyslu. Zejména letectví vyžaduje pro své stroje pevné a přitom lehké materiály, bez nich by nebylo možné dostat moderní letadla do vzduchu.
Velmi často se s pojmem kompozit setkáme u zubaře. Pod tímto pojmem se v tomto významu skrývá estetický výplňový materiál. Díky svým vlastnostem je leštitelný, odolný vůči kyselinám, tlaku žvýkacích svalů a výborně přilne ke sklovině.
Kompozity jako stavební materiál
Výše jsme si již popsali železobeton, který je průkopníkem mezi kompozitními stavebními materiály. Je tu s námi od roku 1867. Tehdy si jej nechal patentovat zahradník na výrobu květináčů. Naštěstí si jeho vlastností všimli i jiní a začali díky němu vznikat nové a odolnější budovy.
Dalším zajímavým stavebním materiálem je kompozitní dřevo. To se získává například spojením dřevitých třísek a lepidla. Vznikají tak dřevovláknité desky, překližka a jiné. Tímto způsobem je možné využít pozitivní vlastnosti dřeva a zároveň zužitkovat i relativně nepoužitelné zbytky. Na druhou stranu často vyvstává otázka, zda jsou lepidla opravdu zdravotně nezávadná a nikterak nám neuškodí.
S kompozity se setkáváme i v případě podlah a nábytku. Nejčastější složkou je v tomto případě PVC (polyvinylchlorid), PP (polypropylen) a HDPE (polyethylen o vysoké hustotě). Tyto materiály jsou nejen velmi pevné, ale také nízko hořlavé.
Pokud vás zajímají jednotlivé kompozitní materiály podrobněji, tak si přečtěte článek zaměřený přímo na železobeton. Zajímat vás mohou také moderní ekologické stavební materiály, které se svými vlastnostmi vyrovnají těm klasickým.